Machiavelli

Patnáctý dialog

Montesquieu: ( 16 ) Jakkoliv jsme probrali velmi obšírný okruh témat, a i když jste skoro vše vysvětlil, nemohu Vám přesto zatajit, že toho musíte ještě hodně vykonat, abyste mne úplně přesvědčil o stabilitě Vaší moci. Nejvíce se divím tomu, že jste udělat lidové hlasování podkladem Vaší vlády, to znamená element, který je svou povahou to nejnestálejší co znám. Rozumějte mi, prosím, správně. Řekl jste mi přece, že jste král?

Machiavelli:Ovšem, král.

Montesquieu: Doživotně, nebo se jedná o dědičné království?

Machiavelli: Já jsem král, jako je král ve všech královstvích světa. Království je dědičné pro mé mužské potomky na základě zákona o dědičném následovníkovi, zatímco ženy jsou z něho trvale vyjmuty.

Montesquieu: Nejste vůči ženám právě galantní. ( 17 )

Machiavelli: Inspiruje mne monarchie Franků a monarchie Sálská.

Montesquieu: Zajisté mi vysvětlíte, jak je možno respektovat dědičnost ve Spojených státech v souhlase s demokratickým volebním právem?

Machiavelli: Ovšem!

Montesquieu: Jakže? Vy byste si přál spoutat touto zásadou vůli generací, které přijdou? Machiavelli: Ovšem!

Montesquieu: Nejdříve bych rád viděl, jak se vyrovnáte s lidovým hlasováním, když se bude jednat o tom, použít ho při jmenování státních úředníků.

Machiavelli: Jací státní úředníci? Víte velmi dobře, že v monarchisticky řízených státech jmenuje úředníky všech stupňů vláda.

Montesquieu: Přijde na to o jaké úředníky se jedná. Úředníci, kteří jsou zaměstnáni ve správě obcí, bývají také pod monarchistickými vládami zpravidla jmenováni obyvateli.

Machiavelli: To se změní zákonem; budou v budoucnu jmenováni vládou.

Montesquieu: A poslanci, budete je také jmenovat?

Machiavelli: Víte velmi dobře, že to není možné.

Montesquieu: Pak je mi Vás líto. Neboť když přenecháte lidové hlasování samo sobě, když tu nevynaleznete žádnou novou metodu abyste ho ovlivnil, bude se shromáždění zástupců lidu pod vlivem politických stran brzy skládat z poslanců, kteří budou Vašemu režimu nepřátelsky nakloněni.

Machiavelli: Proto také nepomýšlím přenechat lidové hlasování samo sobě. ( 18 ) První věcí je spojit s vládou ty, kdo hodlají zastupovat zemi. Budu od kandidátů požadovat slavnostní přísahu. Nebude se jednat o přísahu, která se prokazuje lidu, jak to mínili revolucionáři roku 1789. Budou přísahat, že budou věrni vládci a jeho ústavě. ( 19 )

Montesquieu: Protože se však v politice neobáváte násilí nad svými lidmi, jak se můžete domnívat, že v této záležitosti nebude někdo svědomitější než Vy?

Machiavelli: Počítám jen málo s politickým uvědoměním davu. Počítám s Mocí veřejného mínění. Nikdo se neodváží před ním odhalit tím, že se proviní proti veřejně přísaze. Odváží se toho o to méně, neboť přísaha, kterou vyžaduji bude složena před volbou a ne po ní a bylo by nezodpovědné podporovat lidové hlasování, kdyby dopředu nebyli připraveni, vstoupit do mých služeb. ( 20 ) Je třeba nyní dát vládě prostředky k odporu proti vlivu opozice, a zabránit tomu, aby nenechala na holičkách řady těch, kdo ji chtějí bránit. Ve chvíli voleb mají strany ve zvyku představovat své kandidáty a vystavovat je tváří v tvář vládě. Budu postupovat stejným způsobem. Vyhlásím své kandidáty a postavím je proti stranám.

Montesquieu: Pokud byste nebyl všemocný, pak by tento postup byl zhoubný, neboť pokud byste otevřeně nabízel boj, volal byste po státním převratu.

Machiavelli: Očekávám, že důvěrníci mé vlády budou od prvního do posledního dne usilovat o to, aby moji kandidáti zvítězili.

Montesquieu: Ovšem. To je důsledek Vašeho postupu.

Machiavelli: Zde má všechno největší důležitost: "Zákony, které zavedou lidové hlasování mají zásadní význam; způsob, jak bude lidové hlasování provedeno má zásadní důležitost; zákon, který řídí odevzdávání hlasovacích lístků, je základní zákon." Neřekl jste to sám?

Montesquieu: Nepoznám opět někdy moje vlastní slova, když vyjdou z Vašich úst. Věřím, že slova, která tu citujete se vztahují na demokratickou vládu. ( 21 )

Machiavelli: Bezpochyby. A už můžete vidět, že moje politika se opírá v podstatě o lid. A jakkoliv mám korunu, mým reálným a vyhlášeným cílem je být jeho představitelem. Správcem všech mocí, které mi byly svěřeny, jsem já sám, s konečnou platností jsem jeho zplnomocněncem. Lid chce, co chci já, lid činí, co činím já. V důsledku toho je nutné, aby strany po dobu voleb nemohly nahradit můj vliv, ten vliv, jehož jsem ozbrojeným zosobněním. Nalezl jsem ovšem ještě jiné prostředky, jak paralyzovat úsilí stran. Je třeba, abyste např. věděl, že zákon, který zakazuje shromažďování, se přirozeně uplatňuje vůči těm, která by se mohla konat se zřetelem k volbám. Strany se tak nebudou moci soustředit a ani dohodnout.

Montesquieu: Proč stavíte neustále do popředí strany? Nevytváříte tím, že pro činnost stran vytyčujete překážky, také tyto překážky vlastně pro samotné voliče? Strany jsou koneckonců jenom soubory voličů. Když se voliči ve shromážděních, v rozhovorech nemohou nechat poučit, jak mohou potom na základě jejich znalosti odevzdat svůj hlas?

Machiavelli: Nyní pozoruji, že nemáte tušení, s jakou mimořádnou obratností a rafinovaností umí prohnaní politici obejít zákazy. Kvůli voličům se nepotřebujete zneklidňovat. Voliči, kteří mají dobrou vůli, budou vždy vědět koho mají volit. ( 22 ) Jsem ostatně stoupencem tolerance. Nejenom, že nezakazuji shromáždění, která se vytvářejí v zájmu mých kandidátů. Jdu až tak daleko, že zavírám oči před agitací některých lidových kandidátů, kteří bojují hlučně ve jménu svobody. Musím vám ale říci, že ti, kdo křičí nejvíce, jsou moji lidé.

Montesquieu: A jak budete sám hlasování řídit?

Machiavelli:: Co se týče nejprve voleb na venkově, tak si nepřeji, aby voliči odevzdávali své hlasy ve velkých centrálách, kde se dostanou do styku s duchem opozice, který vládne ve městech a kde by se mohli dozvědět hesla vydávaná hlavním městem. Chtěl bych, aby hlasovala každá obec samostatně. Výsledek tohoto zdánlivě jednoduchého uspořádání bude ještě závažný.

Montesquieu: To se nechá lehce pochopit. Nutíte k tomu, aby se volby na venkově roztříštily mezi bezvýznamnými osobnostmi nebo aby z nedostatku známých jmen padla volba na kandidáty, které navrhla Vaše vláda. Velmi bych se divil, kdyby bylo tímto způsobem nalezeno mnoho hlav nebo talentů.

Machiavelli: K udržení pořádku ve státu je zapotřebí nadaných mužů méně a více takových, kteří jsou oddáni vládě. Duševní převahu má muž, který sedí na trůně a mají ho muži v jeho okolí. Všude jinde je nepotřebná, ano skoro dokonce škodlivá; neboť se může uplatňovat jen proti státní Moci.

Montesquieu: Vaše aforismy mají říznou ostrost. Já nemám už žádné důvody, kterými bych Vám nyní mohl odporovat. ( 23 ) Pokračujte tedy, prosím, ve výkladu vašich volebních ustanovení.

Machiavelli: Ze stejných důvodů, které jsem Vám právě vyložil, si také nepřeji žádné volby podle seznamů, neboť volby falšují a umožňují spojení zástupcům různých principů. Dále rozdělím volební okrsky do určitého počtu volebních okruhů, ve kterých může být zvolen jen jediný poslanec a kde z tohoto důvodu může každý volič na svůj volební lístek napsat jen jediné jméno. ( 24 ) Navíc je třeba mít možnost neutralizovat opozici v obvodech, kde o sobě dává příliš vědět. Předpokládám tedy, že když se v posledních volbách učiní soupis se zřetelem na nepřátelské hlasy, anebo když je možné předvídat, kdo se postaví proti vládním kandidátům, není nic snadnějšího než tomu předejít. Jestliže v tom soupise bude jen malý počet občanů, přičlení se k soupisu sousednímu nebo vzdálenějšímu, anebo k soupisu většímu, v němž se hlasy spojují a kde se jejich duch ztrácí. Jestliže je v nepřátelském anebo v opozičním seznamu větší počet obyvatel, rozdělí se na několik částí, které se připojí k sousedním obvodům, v nichž se dokonale ztratí.

Pro dobré pochopení přistoupím k podrobnostem vcelku podružného významu. Podle potřeby tedy voličstvo rozdělím v menší části, aby správa měla, pokud to bude třeba, větší prostor k jednání, a postarám se o to, aby shromážděním a jejich částem předsedali vládou jmenovaní obecní úředníci.

Montesquieu: Poznamenávám s trochou obdivu, že nepoužíváte prostředek, který jste svého času doporučil Lvu X., a který pozůstává z toho, že po dokončení voleb vymění sčítači hlasů hlasovací lístky za jiné.

Machiavelli: To by bylo dnes asi těžké a já věřím, že je možné použít tento prostředek jen s největší opatrností. Schopná vláda má kromě toho tolik jiných pomocných prostředků! Nepotřebuje kupovat hlasy právě přímo, to znamená proti penězům v hotovosti; ale bude pro ni lehké, přivést občany pomocí slibu koncesí ve státní správě, aby hlasovali podle její vůle; zde se slíbí přístav, tam obchodní místo, dále ulice, vodní průplav a naopak se neudělá nic pro města a místa, kde bude hlasováno proti vládě.

Montesquieu: Nemohu Vám vytýkat, že jste to důkladně nepromyslel. ( 25 ) Nebojíte se ale toho, že se rozšíří pověsti o podplácení a potlačování lidového hlasování? Nebojíte se, že vaše Moc se zkompromituje v šarvátkách, do nichž byla vždy přímo zapojena? Maličký úspěch, kterého se nad vašimi kandidáty dosáhne, se pak stane skvělým vítězstvím. To, co mně pro Vás dělá trvale starost je myšlenka, že musíte mít bezpodmínečně ve všech Vašich činech úspěch, neboť jinak dojde k totálnímu zhroucen státu.

Machiavelli: Jste příliš úzkostlivý. Jen se uklidněte. Když jsem došel tak daleko, podařilo se mi už tolik věcí, že nemohu ztroskotat na maličkostech. Bossuetovo proslulé zrnko písku, přes které je možné upadnout, pro nefalšovaného politika neexistuje. Dosáhl jsem toho v běhu mého života tolik, že bych mohl bez nebezpečí vzdorovat i bouřím. Co tu znamenají ty malé vládní těžkosti, o kterých mluvíte? Věříte, že toužím po tom být dokonalý? Vím zcela dobře, že okolo mne budou dělány chyby. Bezpochyby tomu nebudu moci zabránit, že tu a tam dojde k násilnostem a skandálům. Může to zabránit, že vše půjde kupředu a půjde dobře? Není přitom důležité neudělat chybu, nýbrž energickým gestem vzít na sebe za chybu odpovědnost; to imponuje lidem, kteří mě chtějí sesadit. I kdyby se opozici mělo podařit dostat pár jalových, frázovitých hrdinů do mého parlamentu, co by to pro mne znamenalo? Nepatřím k těm, kteří nechtějí brát ohled na ducha jejich doby. ( 26 ) Jedním z mých důležitých principů je oponovat stejným způsobem. Používám tisku proti tisku, tribuny proti tribuně. Mám tolik lidí, vycvičených v řečnictví, kolik je třeba, a schopných mluvit mnoho hodin bez přestávky. Je podstatné mít ucelenou většinu a předsedu, s nímž jste si jist. K čemu jsou ostatně zákruty parlamentní strategie? Devatenáct dvacetin sněmovny budou moji lidé. Budou hlasovat na příkaz, zatímco v pohyb uvedu umělou a tajně naverbovanou opozici. Potom ať se vedou krásné řeči! Vstoupí do sluchu mých poslanců jako vánek do klíčové dírky. Chcete tedy, abych vám něco pověděl také o svém senátu?

Montesquieu: Od Caliguly vím, čím může být.




<<< Zpět

Dále >>>