Machiavelli

Sedmnáctý dialog

Montesquieu: ( 38 ) Řekl jsem, že jste svého druhu géniem. K promyšlení a uskutečnění tolika činů je třeba jím opravdu být. Rozumím teď bajce o bohu Višnu. Máte jako indická modla sto paží a každý z Vašich prstů se dotýká jedné oblasti politického života. Můžete nyní také, stejně jako se všeho dotýkáte, také všechno vidět?

Machiavelli: Jistě; neboť udělám z policie tak rozsáhlou organizaci, že uvnitř mé říše je polovina lidí zaměstnána pozorováním té druhé. ( 39 )Dovolíte, abych vám něco řekl o organizaci své policie?

Montesquieu: Učiňte tak!

Machiavelli: Začnu tím, že vytvořím policejní ministerstvo, které bude nejdůležitějším z mých ministerstev a ve kterém budou centralizovány početné služebny pro vnitřní a zahraniční službu, kterými uvažuji vybavit tuto část mého správního aparátu.

Montesquieu: Ale když to uděláte, poznají přece ihned Vaši poddaní, že se zaplétají do nebezpečné sítě.

Machiavelli: Vzbudí-li toto ministerstvo pohoršení, tak ho zruším a pojmenuji ho, když se Vám to líbí lépe, státní ministerstvo. Mimo toho zřídím v ostatních ministerstvech odpovídající služebny, ve kterých ti nejčetnější, bez toho, že by tím budili mnoho povyku budou stát ve spojení s ministerstvy, která nyní nazýváte ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničí. Rozumíte jistě, že se v těchto ministerstvech nezabývám diplomacií, nýbrž pouze prostředky, které jsou vhodné zajistit mne proti pletichám politických stran ve vnitrozemí a v zahraničí. Neboť mi můžete věřit, že co se tohoto týká, nalézá se značný počet monarchií ve stejné situaci jako já a to znamená, že jsou s ochotou připraveni podporovat mé úmysly, které by směřovaly k tomu, aby byla v zájmu oboustranné bezpečnosti vytvořena mezinárodní policejní služba. ( 40 ) Jakmile se mi podaří dosáhnout tohoto cíle, o čemž nepochybuji, pak se bude moje policie navenek uplatňovat mnoha způsoby. Na cizích dvorech využiji požitkáře a kumpány, aby upírali zrak k intrikám vladařů a uchazečů o trůn ve vyhnanství, zoufalé a proskribované revolucionáře, a z některých z nich učiním za peníze šiřitele temných demagogických počinů. V hlavních městech založím politické časopisy. Využiji vydavatele a knihkupce, aby s tajnou podporou tiskem ovlivňovali různé myšlenkové směry.

Montesquieu: To směřuje k tomu, že nepracujete jen pouze proti Vašemu panství nepřátelským politickým stranám, nýbrž proti samotnému duchu humanity.

Machiavelli: Vy víte, že se nenechám zastrašit velkými slovy. Chci, aby každý, kdo se zabývá politikou a jde do zahraničí aby tam osnoval pikle, mohl být pozorován, aby o něm byla čas od času podána zpráva; až se vrátí do mé říše, bude bez velkých okolků uvězněn, aby s tím nemohl opět začít. ( 41 ) Abych měl v rukou lépe nitky revolučních intrik, sním o postupech, které - jak věřím - budou dosti šikovné.

Montesquieu: Jakpak, velký Bože?

Machiavelli: Poblíž trůnu budu mít prince z vlastního rodu, který bude předstírat nespokojenost. Jeho poslání bude spočívat v tom, že se bude tvářit jako liberál, jako hanobitel mé vlády. Bude sbližovat nejvyšší hodnostáře mého království, aby se trochu zabývali demagogií, a to proto, aby je mohl zblízka pozorovat. Princ, jemuž svěřím toto poslání bude s pomocí všech možných piklí hrát tuto klamnou hru s těmi, kdo nebudou zasvěceni do této komedie.,

Montesquieu: Jakpak? Princi svého rodu svěříte poslání, které podle vás vykonává policie?

Machiavelli: A proč ne? Znám vladaře, kteří byli ve vyhnanství spojeni s tajnou policií jistých vlád.

Montesquieu: Když Vás dále poslouchám, Machiavelli, dělám to jen proto, abych měl v této ohavné debatě poslední slovo.

Machiavelli: Nerozčilujte se, pane Montesquieu. Ve Vašem "Duchu zákonů" jste mě označil jako velkého muže.

Montesquieu: Za to mě teď necháte těžce pykat. Jsem tím trestán, že Vám musím naslouchat. Přejděte co nejrychleji všechny tyto děsné podrobnosti.

Machiavelli: Musím v zemi opět zřídit černý kabinet.

Montesquieu: Jen ho opět zřiďte.

Machiavelli: Vaši nejlepší králové ho používali. Listovní tajemství nesmí sloužit k tomu, aby bylo zatajováno spiknutí proti vládě.

Montesquieu: Z toho máte strach. Tomu mohu porozumět.

Machiavelli: Mýlíte se. Za mé vlády budou spiknutí existovat. Musí existovat.

Montesquieu: Co má zase tohle být?

Machiavelli: Možná existují opravdová spiknutí, to nemohu vědět; ale jistě budou existovat předstíraná spiknutí. To může být za jistých dob výborný prostředek k oživení sympatií národa pro panovníka v případě, že by měla jeho popularita klesat. Tím, že se ve veřejnosti vzbudí neklid, dostane se pro případ potřeby k potlačení neklidu do ruky tvrdý prostředek, který se třeba mít nebo se podrží v platnosti ta přísná opatření, která jsou po ruce. Ta nyní zosnovaná předstíraná spiknutí, která se samozřejmě mohou používat jen s velkou obezřetností mají ještě další přednost: umožňují odkrýt skutečný komplot, neboť dají příležitost k vyšetřování, které umožní všude sledovat stopy těch, na které už padlo podezření. ( 42 ) Nic nemá větší cenu než život panovníkův. Je třeba, aby byl obklopen nesčetnými zárukami, to jest nesčetnými agenty, avšak současně je nezbytné, aby tato tajná policie byla dosti dovedně ukryta, a to tak, aby panovník nevypadal, že má strach, když se ukáže na veřejnosti. Řekli mi, že z tohoto hlediska je v Evropě obezřetnost tak veliká, že vladař, který jde po ulici, může vypadat jako obyčejný občan, který se bez hlídače prochází v davu, i když je obklopen dvěma až třemi tisíci ochránců. Ostatně míním, že policie musí proniknout do všech skupin společnosti. Nesmí se pořádat žádná schůze, žádné zasedání, žádná společnost, nesmí existovat žádná domácnost, ve které by se nenalézalo ucho, které zachytí o čem se na těchto místech a v každé době mluví. Kdo jednou dostal Moc zná tu skutečnost, podle které se lidé s úžasnou lehkostí navzájem udávají.

( 43 ) A co ještě více ohromuje, je schopnost pozorovat a analyzovat, která se vyvíjí u těch, kteří tvoří politickou policii. Nemáte představu o jejich lstivosti, přetvářce, pudech a vášních, které při vyšetřování uplatňují, o jejich schopnosti a trpělivosti všude proniknout. Ve všech vrstvách společnosti existují lidé, kteří to provozují jako své povolání a sice - rád bych řekl - s určitou láskou k jejich řemeslu.

Montesquieu: Aha! Nyní odtahujete záclonu!

Machiavelli: Ovšem! Neboť údolí Moci mají tajemství, která nás děsí. ( 44 ) Ušetřím vás ponurých záležitostí, o nichž jste dosud neslyšel. Pomocí systému, který organizuji, budu tak dokonale o všem informován, že bych mohl trpět i samotná trestná jednání, neboť budu mít Moc je kdykoliv zastavit.

Montesquieu: A proč chcete něco takového trpět?

Machiavelli: Protože v evropských státech nemá absolutní panovník svou Moc nápadně používat; protože ve společnosti existují vždy podzemní podvratné činnosti, proti kterým se teprve něco zmůže, když jasně vystoupí na povrch; protože je nutno velmi opatrně pominout všechno, co by vzrušilo veřejné mínění tím, že by se prohlásila bezpečnost vlády jako ohrožená; protože se politické strany spokojí s reptáním a neškodným popichováním dokud jsou odsouzeny k bezmocnosti a bylo by bláznovstvím je tak odzbrojit, aby se rozzlobily. Bude se tedy klidně naslouchat, když si budou tu a tam v novinách nebo knihách stěžovat, ( 45 ) když se v některých projevech nebo obhajobách pokusí o protivládní narážky a pod různými záminkami poskytnou pár malých důkazů o jejich existenci. ( 46 ) To vše bude, přísahám, velmi bojácné, a veřejnost, jestliže se o tom doví, se tomu jenom vysměje. Budu považován za dosti silného, abych to snesl. ( 47 ) Proto budu podporovat to, co se mi ovšem bude jevit bez jakéhokoliv nebezpečenství. Nechtěl bych, aby se mohlo říci, že je moje vláda podezřívavá.

Montesquieu: Co tu říkáte mi připomíná, že jste ve Vašich nařízeních nechal mezeru a sice velmi vážnou.

Machiavelli: A tou by bylo?

Montesquieu: Nechal jste nedotknutou osobní svobodu.

Machiavelli: Nebudu se jí dotýkat.

Montesquieu:Věříte, že to můžete? Když jste si vyhradil také možnost něco strpět, tak jste si principielně vyhradil také právo všechno zarazit, co by Vám zdálo být nebezpečným. Když nyní zájem státu nebo nějaké naléhavé preventivní opatření vyžadují, aby ve Vaší říši byl okamžitě zatknut, jak to bude možné udělat, když se ve Vašem zákonodárství nalézá něco jako "habeas corpus akt", když zatčení osoby předcházejí jisté formality, když tu musí být dány jisté garance? Během zahajování jednání utíká čas.

Machiavelli: Dovolte mi poznamenat: Když respektuji osobní svobodu, tak se tím nezříkám některých užitečných změn v organizaci podstaty soudu.

Montesquieu: To jsem si už myslel.

Machiavelli: Nejásejte příliš brzy. Jedná se o zcela jednoduchou věc. Kdo tak všeobecně vzato rozhoduje ve Vašich parlamentně řízených státech o osobní svobodě?

Montesquieu: To dělá soudní dvůr, který sestává ze soudců, jejichž počet a nezávislost znamenají pro delikventa záruku.

Machiavelli: To je jistě opravdu nedostatečná organizace. Jak by mohla mít při pomalosti, kterou takový soudní dvůr vytváří svá rozhodnutí, justice rychlost nutnou pro zatčení zločinců.

Montesquieu: Kterých zločinců?

Machiavelli: Míním lidi, kteří se dopustí vraždy, krádeže, zločinu a činu, který je hoden odsouzení podle trestního práva. Soudní úřad musí mít jednotnou normu pro jednání. Nahradím Váš soudní dvůr jediným soudcem, který má za úkol nařizovat zatýkání zločinců.

Montesquieu: Ale zde se nejedná vůbec o zločince. Tímto zařízením ohrožujete svobodu všech občanů. Necháte alespoň dát vysvětlení o důvodu obžaloby, která vede k zatčení?

Machiavelli: Právě to nechci. Kdo něco podnikne proti vládě, je stejně a ještě více vinen, než když provede zločin nebo obyčejný delikt. Mnohý chybný krok se soudí mírněji, když je vzat ohled na utrpení nebo nouzi, které ho zapříčinily. Ale co nutí lidi, aby se zabývali politikou? Proto si přeji, aby se nedělal žádný rozdíl mezi kriminálními a politickými přečiny. ( 48 ) Odkud vzaly moderní vlády nápad vyhradit zvláštní trestní tribunály pro své hanobitele? V mé říši bude ve vězení drzý žurnalista zavřen pohromadě s obyčejným zlodějem a bude mu tím postaven na roveň, že oba budou odsouzeni do káznice; ( 49 ) spiklenec bude postaven před trestní porotu spolu s padělatelem, spolu s vrahem. Vězte, že je to vynikající modifikace zákonodárství, neboť veřejné mínění, když uvidí, že je s politicky podezřelým zacházeno stejně jako s obyčejným zločincem, nakonec oba obdaří stejným opovržením.

Montesquieu: Ničíte povědomí práva až do základu. Ale o to se nestaráte. Co mě udivuje je pouze, že zachováváte porotu.

Machiavelli: Ve státech s centralizovanou vládní Mocí, jako je ten můj, budou porotci jmenováni státními úředníky. Při jednoduchých politických přestupcích bude v nutném případě můj ministr vnitra schopen sestavit soudní dvůr ze soudců, kteří budou výslovně jmenování, aby rozhodli o tomto určitém případu.

Montesquieu: Vaše zákonodárství je skutečně bezvadné. Nyní můžeme přejít k něčemu jinému.




<<< Zpět

Dále >>>